Úvod

426. O VOLARSKÝCH KOLÁČÍCH ZE ŠUMAVY

426. O VOLARSKÝCH KOLÁČÍCH ZE ŠUMAVY
Kdopak si ještě vzpomene ve Volarech na ta jména jako "Gangerl" či "Zenz", na "Schuhhaus Robl", na cukráře Schramla či na místní kino? Hostince "beim Ziwerl" nebo "beim Theobald" zvaly vždycky k návštěvě. Vůně, linoucí se od místních pekařství, vábily nás ke koupi čerstvých rohlíčků či...

—————

425. O VOLARSKÝCH PAZDERNÁCH

425. O VOLARSKÝCH PAZDERNÁCH
Ve volarské kotlině stálo mezi mnoha seníky roztroušeno několik pazderen, které se od nich na prvý pohled sotva lišily. Teprve když se přišlo blíž, dalo se zjistit, že ta přízemní stavení jsou zčásti zděná a mají i malý komín. Co to vlastně je taková pazderna? Je to zemědělské stavení sloužící ke...

—————

424. PLODY ŠUMAVSKÉHO LESA

424. PLODY ŠUMAVSKÉHO LESA
Houby Pestré houby jsou děťátka,  které z mateřského klína  vlhké noční půdy lesů  hned po stovkách vyrazily.  A jak roztomile hledí,  pod kloboučkem pomačkaným  se jak skřítci v mechu tulí  ve strachu před pouhým šnečkem. Je těch šneků všude kolem!  Plni...

—————

423. CESTA DO HLUBIN PIVNÍ DUŠE A DALŠÍ STŘÍPKY Z VOLAR NA ŠUMAVĚ

423. CESTA DO HLUBIN PIVNÍ DUŠE A DALŠÍ STŘÍPKY Z VOLAR NA ŠUMAVĚ
Volarské pivo dominovalo nejen hostincům ve volarské kotlině, ale i ve stále širším okolí.Volary měly várečné právo již v 16. století, ale přesto pivo odebíraly ze sousedních panství.Nové snahy volarských o právo na vlastní pivo se objevily roku 1810, ale souhlas vrchnosti volarští získali až roku...

—————

422. O VOLARECH NA ŠUMAVĚ

422. O VOLARECH NA ŠUMAVĚ
Uprostřed luk, plání a lesů mezi tisícimetrovými šumavskými vrcholy leží město na hranici kulturních vlivů i obchodních cest.  Z tajných stezek zvědů a válečníků se tak na mnoha místech staly vyšlapané cesty obchodní směny a později i udržované formanské silnice. Taková obchodní stezka se...

—————

421. O LIDECH Z VOLAR NA ŠUMAVĚ

421. O LIDECH Z VOLAR NA ŠUMAVĚ
Volarští čili obyvatelé města a městského okrsku Volar jsou svérázným, rovněž však praněmeckým nárůdkem neznámého původu. Podle vlastního svého podání přišli sem ze Švýcar, ve prospěch čehož by se zdála svědčit jejich záliba v chovu dobytka, zvláště pak ušlechtilých plemen skotu; podle jiných jsou...

—————

420. DO VOLAR VCHÁZÍME SE SLOVY KARLA ČAPKA

420. DO VOLAR VCHÁZÍME SE SLOVY KARLA ČAPKA
Spisovatel, novinář, dramatik a povšechně vnímavý – ano, jím především Karel Čapek byl. Na konci léta roku 1925 vypravil na cestu po Šumavě. Nikdy předtím tu nebyl a pro poznání tohoto rázovitého kraje si zvolil jižní část Šumavy.Nechme Karla Čapka vyprávět..............  Vesnice na Šumavě se...

—————

419. STOGEROVA HUŤ U VOLAR NA ŠUMAVĚ

419. STOGEROVA HUŤ U VOLAR NA ŠUMAVĚ
Mezi Volary a Soumarským mostem leží osada Stögerova Huť, náležející k městu Volary Stögerova Huť, jedna z nejstarších sklářských hutí v Čechách vůbec, leží na Zlaté stezce západně od Volar a je známa už od 16. století. Především zrcadlové sklo, později také zrnka růžence nacházely odbytiště...

—————

418. O SKLÁŘSKÉM ŘEMESLU NA ŠUMAVĚ

418. O SKLÁŘSKÉM ŘEMESLU NA ŠUMAVĚ
Sklářské řemeslo lidi odedávna fascinovalo stejně jako sklo samotné. Sklářští mistři byli ostatními členy společnosti považování téměř za kouzelníky, kterým pod rukama vznikala nádherná hmota. Člověk, který se chtěl vyučit sklářskému řemeslu, měl dvě možnosti. První možností bylo narodit se do...

—————

417. VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ A PAŠIJOVÉ HRY V HOŘICÍCH NA ŠUMAVĚ

417. VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ A PAŠIJOVÉ HRY V HOŘICÍCH NA ŠUMAVĚ
Než se rozloučíme se svátky jara,tak si připomeneme Hořické pašijové hry.Velikonoční pondělí nazýváno někde Červené pondělí. Tento název byl odvozen od barvy vajec, která se dříve barvila vesměs jen na červeno. Někde se tomuto dni říkalo pomlázka - od slova omlazovati, jinde koleda- tedy obecně...

—————

416. NEBESKÁ LOUKA NA ŠUMAVĚ

416. NEBESKÁ LOUKA NA ŠUMAVĚ
Vždycky za nocí, když hvězdy stojí na nebi a jejich průzračná záře dává v dálce tušit obrysy šumavského hvozdu, vynoří se tam, kde se noc chýlí k obzoru, živoucí obraz mé šumavské lesní louky. Zdalipak víš, má milovaná Šumavo, jak často moje myšlenky z té dáli  mířily k tobě, luka oblétaly,...

—————

415. NEBESKÉ HLASY A ZVONY NA ŠUMAVĚ

415. NEBESKÉ HLASY A ZVONY NA ŠUMAVĚ
Nikdy nezapomene toho velebného a mohutného dojmu, když rozezvučí se kolkolem po celé šumavské krajině hlasy okolních zvonů. Rozmanité zvuky jejich nejen z nejbližších obcí, ale i ze vzdálených míst, kde sotva lze tušit ukrytou vesnici, doléhají k uchu, táhnou se v zamlžených údolích, slévajíce se...

—————

414. UHLÍŘI A SMOLAŘI NA ŠUMAVĚ

414. UHLÍŘI A SMOLAŘI NA ŠUMAVĚ
Šumava se někdy hrozivě chmuří, jindy zas vystavuje pyšně na obdiv sametový háv, zdobený záhyby strání a lemy průseků, nejčastěji však mívá čelo schoulené v mracích a obočí obepjato mlžnými věnci, jako by kolem něho dýmaly řady milířů.Když před mnoha lety žili v hloubi Šumavy ještě medvědi a vlci,...

—————

413. KOŘENNÝ (Dreihaiser, Schlösselbachel) NA ŠUMAVĚ

413. KOŘENNÝ (Dreihaiser, Schlösselbachel) NA ŠUMAVĚ
Ta malá osada vznikla v letech 1734-1736, kdy kněžna Eleonore Amalie zu Schwarzenberg povolila na panství Vimperk (Winterberg) tam, kde panské lesy následkem mnoha polomů už nepřinášely užitek, postavit několik nových stavení. Pro úpravy terénu a stavbu dřevěných chalup bylo poskytnuto 5 až 6...

—————

412. HLINIŠTĚ (Leimsgrub) U STRÁŽNÉHO

412. HLINIŠTĚ (Leimsgrub) U STRÁŽNÉHO
Dnes se podíváme do nedávné historie šumavského pohraničí. A.Hejduk :Ještě západněji u silnice skrývá se v stínu statečných javorů třinácte skrovných domků vesničky Leimsgrub, ta, kdyby nebylo pošty, která denně z Kunžvartu do Vltavice Horní a nazpět malým vozíkem rachotí, nevěděla by ani, že jinde...

—————

411. ŘASNICE (Pumperle) A KRUCIFIX

411. ŘASNICE (Pumperle) A KRUCIFIX
Tak se to zase jednou stalo, že jsem se vydal k nám domů, do rodného Pumperle (dnes Řasnice). Vyšel jsem k lesu nahoru, usadil jsem se tam na velký kámen celý porostlý mechem a hleděl dolů ke vsi. Za zády jsem měl vrch Krustlberg (Chlustov), před sebou Schneiderberg (vrch neměl české jméno),...

—————

410. WOLFGRUB, DNES VLČÍ JÁMY NA ŠUMAVĚ

410. WOLFGRUB, DNES VLČÍ JÁMY NA ŠUMAVĚ
Přede mnou leží Wolfsgrub, lépe řečeno to, co z něj zbylo, stará rozpadlá stavení a velká šedá budova bývalého kravína zdejšího zemědělského družstva. Nic, z čeho by mohl mít člověk radost. Lépe je zavřít oči a přenést se o 50 let nazpátek, kdy tu bylo k vidění ještě tolik domů, můj otcovský dům a...

—————

409. SLATINA (Filz) NA ŠUMAVĚ

409. SLATINA (Filz) NA ŠUMAVĚ
Roku 1734 dává podnět kníže Adam ze Schwarzenberku k výstavbě nové dřevařské osady .Podmáčená lokalita při zaměřování roku 1735 je nazvána "Beim Filz".Téhož roku je zhotoven nábor a započata výstavba prvních 8 stavení. Slatina vznikla jako dřevařská osada roku 1740. Postupně se rozrostla na ves...

—————

408. OPUŠTĚNÝ STATEK NA ŠUMAVĚ

408. OPUŠTĚNÝ STATEK NA ŠUMAVĚ
Tiše tě vidím stát, kde snad končí i svět,  kohouta kokrhat, zavýt psa neslyšet,  řehtání z maštalí neslyšet, zvonce krav,  kukačka nevolá od lesa na pozdrav.  Střecha se rozpadá a okna slepě civí,  zdma i po zahradách honí se vítr chtivý.  Je pusto na polích, nezvoní...

—————

407. NA ROZLOUČENOU S LENOROU SLOVY ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ

407. NA ROZLOUČENOU S LENOROU SLOVY ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ
V šíři bujících lučin kupí se četné domky i budovy větší: Lenory, místo druhdy proslulé svou velikou sklárnou, jejíž výrobky hojně se vyvážely a dosud vyvážejí, ačkoli dnes již Lenory, kdy zde šťastný podnikatel jménem Mayer založil závod i dělnickou osadu, která nyní oživena více než pěti(podle...

—————

406. ŽIVOT V LENOŘE NA ŠUMAVĚ

406. ŽIVOT V LENOŘE NA ŠUMAVĚ
Ve dvacátých letech 20.století prošla Lenora celkovým mohutným rozvojem. Byla vystavěna celá řada nových budov, mezi nimi tzv. Beamtenhaus a Bienenhaus. Rovněž původní budova hostince, která existovala prakticky od roku 1833 byla stržena a nahrazena budovou nového hostince, který se ve své podobě...

—————

405. ZÁMEK V LENOŘE NA ŠUMAVĚ

405. ZÁMEK V LENOŘE NA ŠUMAVĚ
Jako sídlo majitelů kdysi slavné lenorské sklárny sloužil od poloviny 19. století do roku 1945 takzvaný zámeček, postavený v pozdně empírovém slohu ve formě dvou budov se společným nádvořím.Necháme zavzpomínat na Lenoru Gottloba von Kralika,který se v Lenoře narodil... Mám na čas svého mládí ty...

—————

404. LENORSKÉ RECHLE NA ŠUMAVĚ

404. LENORSKÉ RECHLE NA ŠUMAVĚ
Teplá Vltava, která je považována za hlavní pramennou větev, pramení na východním svahu Černé hory(1315 m.) na Šumavě ve výšce (1172 m) jako Černý potok. Jeho pramen je znám jako chráněné území Pramen Vltavy. Prvních 5 km teče severním směrem, od soutoku s Kvildským potokem v Kvildě obrací nadlouho...

—————

403. NA ROZLOUČENOU S HORNÍ VLTAVICÍ

403. NA ROZLOUČENOU S HORNÍ VLTAVICÍ
Večer, v hostincích malých zapadlých samot, jsme naslouchali starým mužům, jak při pivě vyprávějí zapomenuté pověsti a podivné příběhy, zatímco venku stmíváním zněly nad úzkými žloutnoucími pruhy horských políček touhou se tmící písně děvčat, odpočívajících po práci. O divokých lovcích jistě každý...

—————

402. ZROZENÍ NOVÉHO ŽIVOTA NA ŠUMAVĚ

402. ZROZENÍ NOVÉHO ŽIVOTA NA ŠUMAVĚ
Mnoho starých zvyků a mravů, které se na Šumavě uchovaly, váže se k narození člověka, ke svatbě muže a ženy a také k lidské smrti; dále i k času setby a sklizně, k vyhánění dobytka na pastvu a ke shánění z ní. Za dívčích let tvoří svátky, poutě, známosti a lásky, taneční zábavy na vsi světlé body,...

—————

401. ZROZENÍ KRÁLE ŠUMAVY

401. ZROZENÍ KRÁLE ŠUMAVY
    Je úterý 6. prosince 1949 půl osmé večer. Po silnici z Husince na Záblatí jede malý nákladní automobil zn. Wanderer. Na jeho korbě cestují tři osoby se svými zavazadly. Před Záblatím v blízkosti odbočky na Saladín automobil zastavuje. Z blízkého lesíka...

—————

400. LESNÍ TRÁVA A NEBESKÁ BRÁNA NA ŠUMAVĚ

400. LESNÍ TRÁVA A NEBESKÁ BRÁNA NA ŠUMAVĚ
LESNÍ TRÁVA A NEBESKÁ BRÁNA NA ŠUMAVĚ... Den co den bylo vidět jejich shrbené postavy, jak po celé hodiny shromažďovaný náklad s námahou a vzdechy přepravují domů ať už v nůši či krosně na svých zádech, nebo před sebou v trakaři. Jaká radost, když konečně složily svůj náklad před dřevěnou chýšku a...

—————

399. VRCHOL A SMRTELNÝ PÁD SKLÁRNY V LENOŘE

399. VRCHOL A SMRTELNÝ PÁD SKLÁRNY V LENOŘE
VRCHOL A SMRTELNÝ PÁD SKLÁRNY V LENOŘE........ Šumavští skláři. To skutečně,opravdové a vážené řemeslo se prostě v rodině dědilo a dalo se v něm také přijít k poměrně dobrému výdělku. Šumavský sklář, to byla dobrá partie pro šumavské děvče......... Lenorská sklárna přečkala přelom století i první...

—————

398. LENORA (Eleonorenhain)

398. LENORA (Eleonorenhain)
LENORA (Eleonorenhain)....... "Jak užasne ale poutník, když zprava i zleva obzírán staletými slatěmi, na nichž tlejí hustým mechem porostlé, nestvůrné zbytky pralesa, skolené stářím, náhle spatří vprostřed nich vykácenou, suchou a rozlehlou mýtinu, z jejíž hloubi mu svitne vstříc bezpočet dřevěných...

—————

397. LENORA (Eleonorenhain) NA ŠUMAVĚ

397. LENORA (Eleonorenhain) NA ŠUMAVĚ
LENORA (Eleonorenhain) NA ŠUMAVĚ ...... Tradiční pečení ve veřejné peci na chleba v Lenoře. Buďte nebem požehnáno  zlato klasů, temný hvozd,  domove, ať na vše strany  kveteš vlídně na věčnost.  Dobré dílo po vše časy,  láska, řeči rodný duch  v domovině plné...

—————

396. BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ NA ŠUMAVĚ

396. BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ NA ŠUMAVĚ
BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ NA ŠUMAVĚ.... Na Velikonoční neděli činí slunko tři skoky.......... Na Velikonoční neděli neboli na Boží hod velikonoční si křesťané připomínají vzkříšení Ježíše Krista. Končí období vážnosti a začíná období radosti a oslav nového života. Vzkříšení Ježíše Krista je pro křesťany...

—————

395. BÍLÁ SOBOTA NA ŠUMAVĚ

395. BÍLÁ SOBOTA NA ŠUMAVĚ
BÍLÁ SOBOTA NA ŠUMAVĚ....... ..........Už na Bílou sobotu se koná pálení Jidáše, ohněm, který je živen prkny starých rakví. Chlapci v něm opalují krásně nařezané dřevěné kolíky, které se o Velikonoční neděli zarážejí s palmovými ratolestmi do rohů polností. Večer si mládenci přinášejí od děvčat, se...

—————

394. VELKÝ PÁTEK NA ŠUMAVĚ

394. VELKÝ PÁTEK NA ŠUMAVĚ
VELKÝ PÁTEK NA ŠUMAVĚ.... Ach, Ježíš mrtev jest – stékající krví těžkne utrpení, a přece slavnost: vždyť Ježíš se vrátí! Tabernákl, kde milostí přebývá, je prázdný a bezútěšně prázdné jest i srdce křesťana. Kristus mrtev jest, mrtev a smrtí – obětí! snímá hříchy světa… Nejtišší den v roce. V...

—————

393. ZELENÝ ČTVRTEK NA ŠUMAVĚ

393. ZELENÝ ČTVRTEK NA ŠUMAVĚ
ZELENÝ ČTVRTEK NA ŠUMAVĚ...... Broušena bídou až k srdci bodá té země siroba a chlad. Nad lesy, nad horami chmurně se sune stín Mistrovy řízy. Uprostřed popeleční vůně rouhání světu slyš a dravě tiché předříkávání smrtí.........(A. M. Píša: Z jižních Čech) V křesťanské tradici Zelený čtvrtek je...

—————

392. KRÁSNÉ SVÁTKY JARA NA ŠUMAVĚ

392. KRÁSNÉ SVÁTKY JARA NA ŠUMAVĚ
KRÁSNÉ SVÁTKY JARA NA ŠUMAVĚ...... Jak pro hospodáře, tak pro hospodyni byli Velikonoce a stejně tak celé jaro ve znamení velké práce. Zatímco hospodář byl od slunka do slunka na poli, hospodyně stála před nelehkým úkolem, jak z mála uvařit hodně. Sklep i komora po zimních masopustech byli v tuto...

—————

391. PRACHATICKÉ VZPOMÍNKY NA VELIKONOCE... Řehtačky

391. PRACHATICKÉ VZPOMÍNKY NA VELIKONOCE... Řehtačky
Do Říma sotva zvony uletěly,  řehtačky kluků vsí se rozezněly.  Vod domu k domu táhli pěkně v hejnu,  dům vod domu řikanku vedli stejnou.  Brzo po ránu na Velkej Pátek  rány na dveře budily první statek.  A rázem za tim rozlehlo se sborem  řehtání zhurta horem...

—————

390. HADÍ KRÁLOVNA NA ŠUMAVĚ

390. HADÍ KRÁLOVNA NA ŠUMAVĚ
V neděli si řekneme příběh od Elly von Malsen-Poschinger,patřila k frauenauské větvi sklářů Poschingerů,kteří provozuji sklárny do dnešní doby.Už v dětství a mládí pobývala často v oberfrauenauském rodinném sídle a tam mezi Roklanem a Falkensteinem se setkávala i s mnohým lidovým podáním, které u...

—————

389. HORNÍ VLTAVICE

389. HORNÍ VLTAVICE
Obec Horní Vltavice (Obermoldau) ve střední Šumavě byla široko daleko obecně známa pod německým místním jménem "Af da Wulda" (na Vltavě). Když se tak kupříkladu v širokém okolí někdo místních lidí zeptal, odkud nebo kam vede cesta, slyšel vždy touž odpověď: "Vo da Wulda af d'Wulda". Horní Vltavice...

—————

388. FARNOST V HORNÍ VLTAVICI

388. FARNOST V HORNÍ VLTAVICI
Horní Vltavice a početné osady jejího okolí jsou poprvé písemně zmiňovány roku 1359. Obec sama leží při západním svahu Boubína, na úpatí horského pásma Pažení a březích Teplé Vltavy v klínu nádherných lesů. Roku 1728 bylo kaplanství v Horní Vltavici povýšeno na farnost.Dne 17. srpna 1924...

—————

387. LUKAŘSTVÍ A CHOV DOBYTKA NA ŠUMAVĚ

387. LUKAŘSTVÍ A CHOV DOBYTKA NA ŠUMAVĚ
Jak Zlatá stezka, ta stará obchodní cesta mezi Bavorskem a Čechami, postupně stále víc ztrácela na významu, sílil v zemědělské činnosti, zaměřené dosud jen na vlastní spotřebu, stále hojnější chov dobytka. Teď se zúročovala platnost práv mýcení a pastvy z časů, kdy Volary patřily vyšehradské...

—————

386. BAVORSKÝ HÝZL NA BOUBÍNĚ

386. BAVORSKÝ HÝZL NA BOUBÍNĚ
Bavorský Hiesel nejsou jinak žádnými výtvory pouhé básnické fantazie, ale jde v obou případech o historicky doložené osobnosti, o lidi, kteří skutečně žili.  "Bayerische Hiesl" (Mathias Klostermaier *3.9.1736 – †6.9.1771 popraven) jak zní toto jméno v němčině, řádil podle pověsti jako lupič v...

—————

385. ŠUMAVSKÝ PAŠIJOVÝ TÝDEN

385. ŠUMAVSKÝ PAŠIJOVÝ TÝDEN
…je povinností otců pověděti to, co vědí, dětem, aby se to dověděli potomci, a ti, kteří ještě přijdou, aby to vypravovali svým dětem a pak proto, aby po něm zůstala památka, až tu nebude.....  Jedním z nejkrásnějších rysů charakteru Šumavana je jeho láska k domovu. Místa, kde se narodil,...

—————

384. VELIKONOČNÍ TÝDEN NA ŠUMAVĚ

384. VELIKONOČNÍ TÝDEN NA ŠUMAVĚ
Na jaře Brzy ráno zas luční cestou jít,  kvetoucí třešní dát se okouzlit,  vidět kosa, jak na dešťovku čeká,  květy ze zahrad cítit do daleka,  skřivánčí zpěv slyšet, jak stoupá k nebi -  jak kočce slunka je mně zapotřebí,  jak srdci radosti a lásky napořád,  ve...

—————

383. KVĚTNÁ NEDĚLE NA ŠUMAVĚ

383. KVĚTNÁ NEDĚLE NA ŠUMAVĚ
Ta radost po škole chodit na petrklíče a fialky,  na tajná místa, plná něžných sasanek.  Kytička z jaterníků a prvosenek uvitá  s kypící dětskou radostí darem tvým blízkým všem.  Ohlásily se Velikonoce. Pruty s kočičkami řezat  se chodilo a hoši pak v neděli ze všech vsí...

—————

382. ŠUMAVSKÝ PASÁČEK

382. ŠUMAVSKÝ PASÁČEK
Když na zalesněných horských svazích roztával poslední sníh, rašily už na lukách a nivách šťavnaté traviny. Na vlhkých místech se už otevíraly prvé rané květy. Postupně se oteplovalo. Každičký živáček vylézal z úkrytu na hřejivé slunko. Ani kravám a telatům se už nelíbilo v potemnělých chlévech....

—————

381. ZÁTOŇ A ZÁMEČEK

381. ZÁTOŇ A ZÁMEČEK
Roku 1750 nechal v Zátoni pod Boubínem Josef kníže ze Švarzenberku v obvodu dvora (hospodářského - již z dřívějších dob 14. století ) vystavěti lovecký zámek, aby zde vysocí hosté při tokání tetřevů častováni a opatrováni byli. Tento zámek byl později proměněn v myslivnu.” Tolik o založení...

—————

380. ZÁTOŇ S TROCHOU HISTORIE

380. ZÁTOŇ S TROCHOU HISTORIE
Teď je tomu už 586 let, co byla tato maličká obec založena. Říkali jí Zátuňka" nebo Na Zátoni, patřila majetkem pánu hradu Husi. V roce 1404 tady někde Sigmund Huller založil a postavil kapli s poustevnou, která sloužila chudému knězi i za faru. Už v patnáctém století však kaple i fara zanikly a...

—————

379. ZÁTOŇ (Schattawa) POD BOUBÍNEM

379. ZÁTOŇ (Schattawa) POD BOUBÍNEM
A.Heyduk: Čarovný jest pohled na boubínský prales z jasného,měsíčného večera, nebo za prvního svitu ranního, kdy ozývá se z houští houknutí sovy pralesní a se skály skřek ostříže, nebo když objeví se jelen,krásnou hlavu s mohutnými parohy vzhůru vzpínaje, nebo když uplašená družina srnčí lehkými...

—————

378. MODRAVSKÉ LESY NA ŠUMAVĚ

378. MODRAVSKÉ LESY NA ŠUMAVĚ
Krásná česká slova od Elišky Krásnohorské věnována starostům Modravy a Kvildy od truhlářů ze Šumavy...... Máderské lesy! Jsme v hvozdech černých a tichých, jimž vysoká poloha a blatná půda dodávají rázu pochmurné, velkolepé jednotvárnosti. Jehličí, bílým mechem ověšení obři se zde střídají zřídka...

—————

377. PODOMNÍ ŘEMESLA NA ŠUMAVĚ

377. PODOMNÍ ŘEMESLA NA ŠUMAVĚ
Dříve úplně běžná věc.S tímto podomním řemeslem jsem se setkal v Bavorsku,kdy pokrývači střešních krytin přijeli i s rodinama v karavanech a pustili se do práce.Pracovali všichni v cechovním oblečení a udělali velký dojem,jak se má živnostník činit a vypadat...... Do domu přicházíval výrobce...

—————